Cesta tam
Hodně lidí posílá na Ukrajinu velké tašky plné věcí, aniž by sami jeli. Zavazadlový prostor autobusu je k prasknutí. Horko těžko tam natlačím svůj kufr. Konečně vyrážíme z Florence, abychom po 150m zastavili na benzínce, kde řidič ze zaparkovaného auta naloží dalších pár tašek, ale zároveň vyloží čtyři velké pneumatiky.
Šťastný, že autobus je uvnitř poloprázdný, tuhle zmatenou etudu neřeším. Vykličkujeme z Prahy a opět zajíždíme na benzínku, kde již před námistojí druhý autobus. Z něj se z ničeho nic vyhrne cca 20 lidí s hromadou tašek. Řidič vyhází všechno ze zavazadlového prostoru a ty obrovské brašny včetně těch nových tam znovu poskládá. V zavazadlovém prostoru nemůže být už ani skulinka a sedadla už jsou rovněž zaplněná.
Namáčknutý na okno pod nímž je vysoce výkonné topení pozoruji, že znovu vyjíždíme… a znovu zastavujeme. Tentokrát u Humpolce, kde z přistavené Oktávie se nakládají další zavazadla. No zkrátím to. Zastavovali jsme ještě v Brně, Ostravě a Krakově. Všude se nakládali tašky a přistoupilo i pár lidí.
Z hloubání nad tím, kam řidič všechny ty tašky pořád dává, dostanu žízeň, kterou uhasím 3x destilovanou vodou z baťohu nalepeném na topení. Tuhle chuťovku pak vylepším ještě smaženými banány a opékaným rohlíkem. Do toho vyhrává brekot malého dítěte.
Konečně po 15 hodinách dorážíme do Lvova na autobusové nádraží. Paráda. Jen nádraží není u centra, jak jsem si myslel, ale na okraji města. Nokia Mapy ukazují 8 km a 2 hodiny chůze k hotelu. No alespoň mám o čem přemýšlet, co jsem si to zas vymyslel za akci…
Jaký je Lvov?
Lvov je krásné historické město bez kýčovitého načančání pro turisty a plné stylových hospod. Ceny jsou tam více než příznivé. A jelikož tam za poslední rok zažili solidní inflaci, používají bankovky spíše menší nominální hodnoty od 1 hřivny (cca 1 Kč) až po 200 hřiven, takže většinou platíte pěknou hromádkou bankovek, čímž si připadáte hrozně bohatí.
Nebezpečnou situaci zažijete tak maximálně na hranicích, kde se ve tři ráno polští a ukrajinští celníci trumfují drsnějšími výrazy s koltem u boku. Tuhle pošahanou bojovku nakonec vyhrávají polští střežitelé Schenghenu, kteří zkouškou, zda jste schopní v tuhle nekřesťanskou hodinu vylézt z autobusu na mráz, projít se do přilehlé budovy a posléze nazpět, chrání naši matičku EU.
