Konkurenceschopnost? Raději bohatství

Aleš Michl ve svém středečním komentáři pro Hospodářské noviny obhajuje devizové intervence jako krok k nakopnutí ekonomiky. S devizovými intervencemi je to podobně, jako když jsme před lety na atletickém tréninku běhali krátké dvacetimetrové sprinty. Jelikož jsem byl pomalý, dal mi trenér třímetrový náskok, který mi zajistil, že jsem byl v cíli zhruba stejně s ostatními rychlejšími běžci. Náskok tří metrů mě sice učinil na tréninku konkurenceschopným, rychlejším ovšem nikoliv. Naopak mě umožnil zahálet, protože v cíli to opticky vypadalo, že jsme všichni stejně rychlí.

O co nám jde?

Opusťme módní ekonomické zaklínadlo současnosti jménem konkurenceschopnost. Přiznejme si, o co nám opravdu jde. Chceme být bohatí. Už od Adama Smithe víme, že bohatství pochází ze zlepšování výrobků a zefektivňování jejich výroby. Velice důležité jsou úspory, díky nimž mohou podnikatelé do zlepšování a zefektivňování investovat.

Devizové intervence šmahem zvýšily ceny výrobků a snížily hodnotu našich úspor. Vyvolaly zmatek v plánech podnikatelů. Investice, které dříve byly zajímavé, již zajímavé nejsou a jiné (například v oblasti exportu) najednou zajímavé jsou. To všechno asi těžko prospěje našemu bohatství.

Intervenční iluze

Manipulace s měnou je zhoubným nástrojem, který naoko pomáhá pár vyvoleným, ale poškozuje jiné konkrétní subjekty v hospodářství. V historii neexistuje jediná země, která by umělým oslabováním měny zbohatla. Mimochodem klesající ceny jsou znakem zdravé ekonomiky. Stačí se podívat na velmi inovativní obory elektroniky a IT.

Aleš Michl se spolu s ČNB mýlí, když předpokládají, že devizové intervence pomohou české ekonomice. Pouze nám davají dočasnou iluzi konkurenceschopnosti, ale to důležitější - naše bohatství - ohrožují.

Původně vyšlo v Hospodářských novinách.

Ekonomické povídání

Nejnovější články